Co je to Celiakie


Celiakie je chronické autoimunitní onemocnění tenkého střeva, způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu) - odtud jeden z názvů této nemoci – glutenová enteropatie. U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku k rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva, který vede k destrukci slizničních klků a mikroklků. Následkem toho se povrch tenkého střeva zmenšuje, a tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. V důsledku porušení vstřebávání živin může u nemocného postupně dojít až k rozvratu metabolismu.

Lepek je hlavní bílkovinnou složkou obilek pšenice (gliadin), žita (sekanin), ječmene (hordein) a ovsa (avenin). 

O rozvoji onemocnění nerozhoduje pouze genetika a přítomnost lepku v potravě, ale často také spouštěcí faktor. Tím může být virová infekce, dlouhodobý stres, ale třeba i těhotenství apod.
V České republice tímto onemocněním trpí každý čtvrtý až pátý člověk z tisíce obyvatel, ale jen asi 15 % z nich o svém onemocnění ví a lečí se s ním. Častěji postihuje ženy než muže, a to nezávisle na věku. K propuknutí onemocnění, resp. probuzení jinak němé formy celiakie, může ale dojít v kterémkoli věku, nejčastěji mezi 25. a 40. rokem života. Tehdy jsou však již prvními „příznaky“ až komplikace plynoucí z tohoto onemocnění.


PŘÍZNAKY CELIAKIE

  • typické (střevní) - bolest břicha, nadýmání, průjmy, ojediněle i zácpa či zvracení, nechutenství; u malých dětí lze často pozorovat vzedmuté bříško
  • atypické (mimostřevní) - předčasné řídnutí kostí, chudokrevnost, neplodnost u mužů i žen, úzkost až deprese, tzv. Duhringova herpetiformní dermatitida (oparu podobná vyrážka kdekoli na těle, zejm. v oblasti kloubů)

U dětí se celiakie nejčastěji objevuje brzy poté, co jim byla prvně podána strava obsahující lepek. Ve většině případů začnou děti trpět průjmy, typické jsou také objemné a nápadně zapáchající stolice. Přítomny mohou být bolesti břicha, které postupně nabývají na intenzitě. Děti ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a mrzuté. Ubývají na váze a málo rostou, celkově se dá říct, že neprospívají. Může se rovněž projevit chudokrevnost způsobená nedostatkem železa.

Velmi často je neléčená celiakie doprovázena úbytkem na váze až podvýživou a ztrátou vitální energie.


DIAGNOSTIKA CELIAKIE

U pacientů, u nichž je podezření na celiakii, se nejprve provede krevní test, který zjišťuje obsah protilátek imunoglobulinu A proti tkáňové transglutamináze (IgA tTG) a celkový obsah IgA. Diagnózu lze stejně úspěšně stanovit i na základě testu na přítomnost endomysiálních protilátek (EMA), který se ale používá méně často. Pokud jsou protilátky v krvi nalezeny, následuje biopsie tenkého střeva pro potvrzení nálezu.

Protože celiakie je často dědičná, měli by se následně nechat vyšetřit i všichni pokrevní příbuzní v prvním stupni (rodiče, sourozenci, děti), a to i v případě, kdy se u nich žádné příznaky neprojevují.

Je důležité nepřecházet na bezlepkovou dietu bez konzultace s lékařem. Pokud to uděláte, nebudou v krvi zjistitelné příslušné protilátky a případné onemocnění proto nebude možné diagnostikovat.

LÉČBA CELIAKIE

Jedinou léčbou celiakie je přísné a celoživotní dodržování bezlepkové diety. Pokud pacient dietu dodržuje, změny na sliznici vymizí a onemocnění se neprojevuje. Také v krvi pacienta vymizí protilátky charakteristické pro celiakii. To však neznamená, že se může vrátit k běžné stravě s obsahem lepku. Při nedodržování bezlepkové diety onemocnění propukne znovu. Zdravotní problémy se nemusí projevit hned, ale i tak dochází k poškození zdraví.


BEZLEPKOVÁ DIETA

Při bezlepkové dietě je ZAKÁZÁNO konzumovat obiloviny, které obsahují lepek tj.pšenici - všechny druhy rodu Triticum (špalda, jednozrnka, dvouzrnka, khorasan - obchodní název kamut), žito, ječmen, jejich křížence – např. triticale (žitovec) nebo tritordeum, oves a  veškeré potraviny, které jmenované obiloviny obsahují. 

VHODNÉ POTRAVINY PRO BEZLEPKOVOU DEITU JSOU PŘIROZENĚ BEZLEPKOVÉ POTRAVINY: 
brambory, rýže, kukuřice, luštěniny, sója, pohanka, proso (jáhly), quinoa, amarant, teff, ovoce, zelenina, houby, maso, vejce, cukr, med, kakao a mléko a některé mléčné výrobky, maso, ryby, ořechy 

U uzenin, pomazánek, salátů a dalších směsných potravin si musíme najít takové varianty, do kterých nebyl přidán lepek. V podstatě stačí sledovat a poctivě číst složení výrobků. 


OZNAČOVÁNÍ BEZLEPKOVÝCH POTRAVIN

LEPEK JE ALERGEN A JAKO TAKOVÝ MUSÍ BÝT VŽDY VE SLOŽENÍ VÝROBKU VÝRAZNĚ UVEDEN
                    
Tato povinnost se vztahuje i na nápoje, nebalené potraviny, jídla ve stravovacích zařízeních tj. restauracích, jídelnách, školních stravovacích zařízeních, zařízeních rychlého občerstvení.

PREVENTIVNÍ OZNAČENÍ „může obsahovat stopy lepku“ upozorňuje na riziko nezáměrní kontaminace. Ve složení výrobku nesmí být obilovina obsahující lepek.  Maximální hodnota dle Národního doporučení Ministerstva zemědělství, která je považována za stopové množství, je do 50mg lepku na 1 kg potraviny
POVINNÉ OZNAČENÍ: Lepek jako alergen musí být ve složení vždy uveden a dostatečně zvýrazněn  (EU č. 1169/2011)

ROZDĚLENÍ BEZLEPKOVÝCH POTRAVIN dle nařízení Evropské komise:  

  •  potraviny bez lepku  (obsah lepku maximálně do 20mg/Kg  (EU č. 828/2014) )
  •  potraviny s velmi nízkým obsahem lepku  (obsah lepku maximálně do 100mg/Kg (EU č. 828/2014) )

OTAZNÍKY KOLEM OVSA

Většina osob, ne však všechny, trpících nesnášenlivostí lepku, může do své stravy zařadit oves, aniž by pocítily nepříznivé účinky na své zdraví. Někteří celiaci na něj ale mohou být citliví. Přibližně 10% celiaků může na konzumaci ovsa imunologicky reagovat. Velký problém představuje kontaminace ovsa pšenicí, žitem nebo ječmenem, ke které může dojít během sklizně, přepravy, skladování a zpracování.

Otázka zařazení ovsa do jídelníčku celiaka je předmětem řady kontroverzí a pokračujícího studia a zkoumání vědců. Povolení zařazovat oves do stravy celiaků je řešeno na národní úrovni. U nás lékaři oves nedoporučují. V některých zemích, např. ve Švédsku, Finsku či Velké Británii, je jako součást bezlepkové stravy povolován tzv. „čistý“ oves. Jde o speciální odrůdy ovsa, u kterých je navíc při zpracování zcela vyloučena možnost kontaminace obilninami obsahujícími lepek.

Ani tento tzv. „čistý“ oves není doporučován při čerstvě diagnostikované celiakii. Pokud se jedinci stabilizovaní bezlepkovou dietou rozhodnou konzumovat takový oves, měli by o svém rozhodnutí informovat svého lékaře, který zajistí pravidelnou kontrolu celiakálních autoprotilátek a posoudí, zda jedinec takovýto oves může, či nemůže konzumovat.

DEPROTEINOVANÝ PŠENIČNÝ ŠKROB

Ve výrobcích speciálně určených pro lidi s nesnášenlivostí lepku se můžete setkat s pšeničným škrobem. Tato informace může působit matoucím dojmem, protože škrob z pšenice není vhodný při bezlepkové dietě. 

V tomto případě se ale jedná o tzv. deproteinovaný pšeničný škrob, ve které byl obsah lepku snížen. Obsah lepku v něm musí splňovat normy pro bezlepkovou dietu. Zároveň platí, že deproteinovaný pšeniční škrob není považován za alergen


ROZDÍL MEZI ALERGIÍ A INTOLERANCÍ LEPKU

Alergie na lepek je nepříjemná svými příznaky, které se projevují do několika minut po konzumaci lepku. Jedná se hlavně o nevolnost, křeče a průjem. Na rozdíl od intolerance lepku (celiakie) nedochází ke vzniku protilátek proti buňkám tenkého střeva, a tak ani ke komplikacím v podobě poškození sliznice tenkého střeva.